KONTAKTY Kontakty : - Záhořanská klika MTB z.s. Petrov u Prahy, Za Horou 127.

Předseda - Přemátor : vykopal.p@seznam.cz

Redakce/ webmaster ZK - Karlos karlosliber@gmail.com

Redakce/ webmaster TB - Martin: info@transbrody.cz

Fotky a příspěvky do článků a galerie posílejte na e-mail
zahoranskaklika@ seznam.cz

  zde    na mapě


Za obsah těchto stránek odpovídá Karlos
ZK stránky.jpg

Záhořanská klika MTB z.s.

280820121309.jpg
Na severu Itálie, mezi Alpami a Pádskou nížinou, leží rozlehlé ledovcové jezero Lago di Garda. Vzniklo po poslední době ledové a stopy Etschského ledovce, který jezero vyhloubil, jsou zde patrné dodnes. Jezero o rozloze 369,98 kilometrů čtverečních s průzračně čistou vodou má hladinu v nadmořské výšce 65 metrů nad mořem, ale je obklopeno horskými hřbety, jež jsou až 2000 metrů vysoké. Monte Cadria, nejvyšší vrchol v blízkosti jezera, se tyčí dokonce do 2254 metrů nad mořem.
Letos na jaře plánovaný výlet s klikaři na toto jezero nevyšel. Tak jsem byl rád za telefon od kamarádky, která společně s přáteli jela na Gardu s cestovkou. Na poslední chvíli se přidal Martin Dolomit s kluky Ráďou a Márou. Vyjíždíme v neděli brzy ráno a kolem 11hod. se ocitáme za Trentem u prvního jezírka s názvem Lago di Cei. Jedeme po silničce s nekonečnými a až neskutečnými serpentinami. Konečně se před námi objevuje Lago di Garda. Dojíždíme do městečka Riva, kde budeme nadcházející týden bydlet. Po příjezdu si prohlédneme přístav a hledáme náš penzion. Začalo pršet a poté začaly padat kroupy, to nám ta dovolená pěkně začíná, pomysleli jsme si. Ubytování parádní a účastníci zájezdu též.
Hned druhý den s nimi vyrážím na vyjížďku. Cesta začíná stoupáním po asfaltu asi 15km do kopce a sklon 10-12%. Je příjemné letní počasí, a tak si užívám i výjezd po ne zrovna příjemném povrchu. V horách konečně trocha terénu. Přichází i sjezd, první pasáž nijak náročná, ale u druhé, kde jsou půlmetrové kameny, dojíždím skupinku tlačících angličanů a předvádím jim parádní techniku ve sjezdu – přepadávám přes řídítka. To jsem se teda předvedl, ale jako nic pokračuju dál. Pak už jen prudší sjezdík se štěrkovým povrchem zpříjemněný starou kamennou cestou podél vinohradu a příjezd do Rivi. Ujeli jsme asi 55km nijak náročného terénu.
V úterý vyrážíme na Tremalzo. „Kdo byl na Gardě a nevyjel na Tremalzo, jako by tam nikdy nebyl.“ Toto jsem četl v knížce Milana Silného - Každý kopec se zvedá výš a nemohu s tím nesouhlasit. Trasa je o trochu delší i zajímavější než v předešlém dni. Stoupáme od jezera pomalu po Ex Strádě del Ponale, po staré dělostřelecké cestě na Lago di Ledro protkané snad desítkami tunelů a tunýlků. Spousta ostatních bikerů tudy projíždí směrem do hor. Krátká zastávka u jezera a pokračujeme vzhůru na vrchol. Nejdříve po šatolině a pak stoupání 14km po asfaltu. Konečně nahoře, kde se s Kesim rozhlížíme a čekáme na ostatní. Ocitáme se ve výšce přes 1800 metrů nad mořem, asi i takové převýšení jsme překonali neboť hladina jezera Garda je pouhých 65 metrů výškových. Lehký oběd a konečně přichází odměna v podobě asi 30km sjezdu. Nejdříve štěrková cesta se spoustou nádherných výhledů na jezero a pak nádherný trail. Jedeme dolů a zatáčky projíždím lehkým smykem, jak mě kdysi v Dolomitech učil místní gajda. Cesta bez jakéhokoli zábradlí s výhledem na jezero, připadající spíše jako moře mi bere dech. Po pár kilometrech odbočujeme. Úžas, stále jedu po kamenité stezce a nevidím konce. Potkávám několik bikerů tlačící své miláčky z kopce, přece nebudu jak oni, říkám si. Tohle musím dát, to se jen tak nebude opakovat. Ruce bolí a tak musím zastavit, po chvíli přijíždí Pavel a předvádí akrobatické číslo na skále. Naštěstí žádný úraz. Takový dlouhý sjezd jsem ještě nejel, neskutečné kameny a uzoučká cestička zařízlá kdesi ve skále. Po chvíli dorážejí ostatní, a tak pokračujeme. Tak se to opakuje několikrát až do Rivi. Dnes jsme ujeli kolem 80km, prostě zážitek.
Ve středu jedeme na vyjížďku s Martinem, Márou, Ráďou a Luckou. Volíme výjezd na Ledro opět po staré dělostřelecké cestě, která je protkávána spoustou tunelů. To se klukům musí líbit. Cesta z městečka neustále stoupá a my musíme překonat převýšení 600 výškových metrů na 15km. Kluci jsou ve věku pěti a čtyř let. Proto používáme gumicuků a s Martinem je bereme do vleku. Trochu se zapotíme, než dosáhneme vytoužené mety. Je přeci jen letní den, a tak zastavujeme po cestě u pítek zřízených asi pro poutníky. Vyvěrá z nich voda z horských pramenů krásně chlazená. Je to příjemné osvěžení. U jezera si dopřáváme koupel. Hledáme také něco k snědku, ale neuvědomili jsme si že italové drží siestu. Proto se v restauraci nevaří po druhé hodině. Nakonec usmlouváváme servírku v jednom z místních zařízení. Lassagne chutnají skvěle. S kopce se pouštíme opatrně, jelikož malí bikeři nemají dosti zkušeností s tak velkým sjezdem. Překvapují mě, jak zvládají tu cestu dolů.
Večer v penzionu s půllitrem piva na terase plánujeme cíl naší další výpravy. Pohledem na protější skálu, kde uprostřed svítí světýlko, je rozhodnuto. Zítra bude track ke kapličce svaté Barbory do výšky 560 metrů.
Ráno balíme baťohy a vyrážíme vstříc novému dobrodružství. Nejprve pohodlnou cestou k místnímu hradu zdoláváme třetinu výstupu. Pak už jen kamenitá úzká pěšina. To by se to jelo na kole, diskutuji s Martinem. To bys nedal ani dolů oponuje mi. Dolů rozhodně jo tvrdím. Některé kameny jsou sice velké, Ráďa je má do pasu ale stojím si za svým. K údivu nás všech se objevuje cyklista. Toho si musím vyfotit. Jenže než stačím stisknout spoušť, nuceně seskakuje na jedné z překážek. Hodnotíme jeho výkon, dal jsem to bez zastávky, ale mírnější cestou z boku kopce ozvalo se češtinou od kola. Chvíli diskutujeme o náročnosti místních kopců , a pak pokračujeme vzhůru každý po svých. Konečně kaplička sv. Barbory a nádherný výhled na město Rivu a na jezero. Pořizujeme fota a následuje sestup. Začalo poprchávat. Ráďa zahalen do pláštěnky seskakuje rychlostí blesku kameny na cestě, aby nebyl náhodou mokrý. Odpoledne nastává kuriózní situace u jezera. Venku sice poprchává ale je teplo a tak se koupeme. No a Ráďa je popás ve vodě v pláštěnce aby nezmokl.
V pátek jedeme autem do krásného historického městečka Arco, kde u kempu parkujeme. Lehce poprchává a se slovy cyklistovy deštík nevadí, jedeme dál na kolech. Podél říčky F.Saurca do Pietramuraty. Převýšení na zdejší poměry neveliké okolo 300 metrů. Střídají se sady jablek a kiwi s vinicemi. Krásnou pohodovou cestu nám kazí počasí. Zezačátku prší drobně, postupně zesiluje a když déšť přechází v proudy vody je čas najít úkryt. Jelikož počasí nevypadá na změnu, sedám na kolo a jedu pro auto. Kolik kilometrů ani nevím, tachometr stávkuje.
Závěr je tedy deštivý a ani sobota nenasvědčuje změnu. Proto balíme a místo posledního výletu jedeme domů. Pro cylistiku je oblast jezera Lago di Garda jako stvořená. Lokalitu si plnými doušky užijete, ať už patříte mezi cykloturisty, rodiny s dětmi, bikery nebo silničáře. Na kole se zde můžete v poklidu projet po cyklostezkách po rovině mezi vinohrady, nebo i vystoupat k několika z místních středověkých hradů. Nebo třeba na vrcholky hor.
Cesta potrvá pár hodin a tak ahoj Itálie, ahoj Gardo bylo tu nádherně. Už teď se těším jak se na zdejší traily vrátím, vrátím se rád.
-Karlos-
P1010167.JPG
P1010168.JPG
WP_001038.jpg
WP_001267.jpg
01.02.2013 21:57:12
zahoranskaklika
transbrody_logo str.jpg
     ZÁVODY MTB
 TRANSBRODY 2018
      16.9.2018

 
Transbrody se vším všudy
Transbrody se vším všudy
Transbrody

Transbrody

Facebook závodu
Záhořanská klik

Záhořanská klik

Facebook Záhořanské kliky
zahoranskaklika.jpg
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one