KONTAKTY Kontakty : - Záhořanská klika MTB z.s. Petrov u Prahy, Za Horou 127.

Předseda - Přemátor : vykopal.p@seznam.cz

Redakce/ webmaster ZK - Karlos karlosliber@gmail.com

Redakce/ webmaster TB - Martin: info@transbrody.cz

Fotky a příspěvky do článků a galerie posílejte na e-mail
zahoranskaklika@ seznam.cz

  zde    na mapě


Za obsah těchto stránek odpovídá Karlos
ZK stránky.jpg

Záhořanská klika MTB z.s.

SAM_7085.JPG
HLUK, KŘIŽOVATKY NA POKRAJI DOPRAVNÍHO KOLAPSU, STRES
A NERVOZITA LIDSKÉHO MRAVENIŠTĚ. TAK MÁ VĚTŠINA NÁRODA
ZAFIXOVANOU PRAHU. ANO, NĚKDY TO JE PRAVDA, ALE STEJNĚ
TAK PRAHA DOKÁŽE NABÍDNOUT PĚKNOU PŘÍRODU – A SKVĚLÝ
TERÉN PRO BIKOVÁNÍ. A VŮBEC K TOMU NENÍ TŘEBA NAKLÁDAT
KOLA DO AUTA A CESTOVAT. STAČÍ SE PROPLÉST NA OKRAJ
SÍDLIŠTĚ NEBO SE MĚSTSKOU DOPRAVOU PŘIBLÍŽIT K ZAČÁTKU VÝLETU.
Není tedy stylovějšího místa pro sraz s průvodcem Vaškem než u stanice metra.
Počasí sice není úplně ideální, ale správný biker přece není z cukru. Po pár desítkách
metrů tak navzdory kapkám deště opouštíme asfaltku a pohupujeme se po vyšlapané
pěšince. Křížíme cyklostezku A22 Greenways a už se zase proplétáme mezi stromky.
I když to prozatím není žádný zásadní únik z civilizace, už pouhý vzdor v podobě ignorování
pohodlného asfaltu se počítá.
Stoupáme k první vyhlídce dne. Sice nás nečeká romantický pohled do panenské přírody,
jsme totiž nad objektem krčské nemocnice, ale možnost užívat si les a přírodu
uprostřed velkoměsta jako by stavěla mezi nás a okolní realitu jakousi bariéru. Přestává
pršet a my se těšíme, že se zase o trochu zvýší jistota vedení našich strojů na všudypřítomné
spleti kořenů
Minuta dějepisu
V přátelském dialogu, tedy spíše při průvodcově monologu, se dostáváme na dosah
nejvyššího místa Michelského lesa, kde jsou zbytky zříceniny Nového hrádku z počátku
15. století. Jen málokoho by napadlo, že tyto kamenné trosky pamatují velký mezník
našich dějin. Roku 1411 jej totiž nechal postavit Václav IV. jako místo pro svůj odpočinek.
A právě zde 16. srpna 1419 zemřel na infarkt. Jeho smrt prakticky odstartovala
éru husitských povstání. Pouhých deset let se hrádek vypínal nad Kunratickým potokem,
než jej rozlícená horda husitských bojovníků v roce 1421 dobyla a prakticky
srovnala se zemí.
Přes zbytky jeho valů se přehoupneme nad krátký sjezdík. Volné kusy břidlice
spolu s chapadly kořenů sice budí respekt, nás ale neodrazují. A tak již za několik
okamžiků odletují kamínky pod vzorky našich plášťů. Následuje krátké kopírování
žluté značky a už míříme na druhou stranu potoka. Při stoupání a následném
přesunu skrze městskou část Kunratice zbývá dost prostoru pro další klábosení.
Tím se tak trochu odkrývá historie Vaškovy záliby v cyklistice, ale hlavně návaznost
na časopis Velo. Jako občasný čtenář před několika lety neodolal účasti na Velo Campu,
a to hned dvakrát. A právě druhý výlet s partou společně „postižených“ jedinců
jej přivedl do Jeseníků na Dlouhé stráně. Znovu se vracíme k zážitku redakce, která
se nechala vyhecovat tamním „lokálem“ Pavlem Horníkem, otcem rychlebských
stezek, k vlastivědnému výletu. To tehdejší nekonečné kamzičí šplhání, kdy by
se hodily namísto bicyklu spíše mačky, nás i po letech dokáže rozchechtat. „Jo,
ta vaše práce, to musí být samá legrace, na chvíli se zasní Vašek, na což mu odpovídám,
že kdyby bylo všechno tak, jak to pro čtenáře navenek vypadá, museli
bychom všichni být díky své výkonnosti v reprezentaci

Druhá lesní etapa
Skrze Kunratice a Libuš jsme dorazili opět na hranice lesa. Chvilku kopírujeme
tok Libušského potoka, abychom se za chvilku ocitli proti proudu vytékající stříbrné
stružky Písnického potoka. Však si již za malou chvilku užíváme jeho přebrodění,
i když je zde oproti očekávání jen velmi málo vody. Současně se od Vaška dozvídám
nejen o tom, že je zde vytyčená trať pro XC, které se tu každý rok začátkem září
jezdí, ale současně i o jeho oblibě této trasy, protože není příliš vyhledávaná cykloturisty
ani pěšáky. To je pro něj dost zásadní, nemusí se tak při svém výletu proplétat
mezi davy dalších přírody chtivých návštěvníků.
S mírným nabíráním výškových metrů se dostáváme až do Cholupic a kousek za nimi
na val odhlučňující pražský silniční okruh. Po tomto valu objíždíme zástavbu a znovu
se noříme do lesa. Ještě několikrát se dostáváme až na hranice zahrad této lokality,
ale vždy opět zmizíme do lůna lesa. Je celkem zajímavé, že prakticky v sousedství
všudypřítomného lomozu civilizace a jen nějaké dva tři kilometry vzdušnou čarou od
Vltavy je člověk najednou prost všech rušivých vjemů.

Po vlastních stopách
Možnosti lesa sevřeného ze všech stran betonovou obručí města jsou však omezené,
a tak se dostáváme zpět na cestu, po které jsme přijeli. I když v protisměru,
poslušně následujeme směr skrze Libuš a Kunratice zpátky do Michelského lesa.
Zde si ještě střihneme celkem svižný sjezd k vyschlému přítoku potoka. Podél této přírodní
prolákliny se dostáváme na kraj lesa k restauraci pojmenované po králi Václavu
IV. Kromě pokrmu nás zajímá i malý výběh s daňky a srnci. Když k tomu připočítáme
velké hřiště s několika atrakcemi, pískoviště a houpačky, skoro by se dalo říci, že stojíme
uprostřed dětského ráje. Naše odrostlá těla jsou však daleka skotačení, a tak usedáme
opět do sedel. Poslední kilometry nás ještě přivádějí na vrcholovou vyhlídku, i když
o něco jižnější než v počátečních fázích výletu. I tak je to ideální chvíle pro krátkou
regeneraci po právě překonaném převýšení. To vybral Vašek jako sladkou tečku na závěr
a ideální rozloučení s dnešní trasou. Zbývá již pouze klesání k restauraci Za Větrem,
která je pouhých 200 m od místa startu. Skvělý azyl pro doplnění kalorií.

Realita prostá pohádky
Doposud jsme se s našimi průvodci pohybovali spíše v místech mimo hranice městských
aglomerací, utíkali jsme od civilizace, dnešek však byl typickým příkladem bikování
v centru města. Realita běžného života. Ne každý má to štěstí, že mu hned za domem
začíná stezka vyšlapaná zvěří a může se prakticky okamžitě pohroužit do vlastního
světa lemovaného panenskou přírodou. Vždy se ale najde cesta. Je zkrátka potřeba
se přizpůsobit možnostem, které nás obklopují, a najít si svůj koutek. Náš dnešní
průvodce toho je příkladem. Jeho trasa je hravá, vede po klikatých kořenitých pěšinkách,
je zábavná, a nic na tom nemění fakt, že jsou si jednotlivé její pasáže podobné.
Prostě vás sevře les a pohltí pěšina a tyto kulisy se nezmění až do konce vyjížďky.

ZDROJ VELO 3/2013
SAM_7105.JPG
SAM_7111.JPG
SAM_7107.JPG
SAM_7088.JPG
01.01.2015 11:26:36
zahoranskaklika
transbrody_logo str.jpg
     ZÁVODY MTB
 TRANSBRODY 2017
      17.9.2017

 
Transbrody se vším všudy
Transbrody se vším všudy
Transbrody

Transbrody

Facebook závodu
Záhořanská klik

Záhořanská klik

Facebook Záhořanské kliky
zahoranskaklika.jpg
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one